Historie

Příklon lidí k evangelické církvi na Moravském Slovácku začal poměrně pozdě. Ačkoli tu původně existovaly sbory Jednoty Bratrské, rekatolizace byla úspěšná a evangelíci se v regionu začínají scházet až na sklonku 19. století (Břeclav a Hustopeče).

V roce 1901 se otevírá kostel v Hodoníně a začíná se přemýšlet o dalším postupu evangelizační práce.

Teprve v únoru 1911 vykonal farář Josef Jadrníček ze Zádveřic biblickou hodinu v Mařaticích v bytě Josefa Kostlána, správce cihelny. První plány na stavbu modlitebny pak zhatila válka. Až v roce 1919 se vše znovu rozjíždí.

Josef Jadrníček, zakladatel a první farář sboru v Uherském Hradišti

7. 3. 1920 je založena kazatelská stanice v Uherském Hradišti, stále ještě náležející k Zádveřickému sboru.

4. 7. 1920 v předvečer Husova výročí se v Hradišti poprvé vysluhovala svatá Večeře Páně.

25. 3. 1921 potvrzuje založení kazatelské stanice Okresní politická správa v Uherském Hradišti. Konají se přednášky, setkání, bohoslužby. Mnoho lidí přestupuje z církve římsko-katolické do církve Českobratrské evangelické.

Farář Jadrníček dostal v roce 1921 možnost přejít do sboru v Šonově, nakonec ale všechno dopadlo jinak. Superintendent Císař ho přeložil do Uherského Hradiště jako druhého zádveřického faráře.

7. dubna 1921 se Jadrníček stěhuje do Hradiště a bydlí zatím ve Všehrdově ulici.

Bohoslužby se konaly v Uherském Hradišti, Kyjově, Bzenci, Uherském Brodě, Napajedlích, Buchlovicích a Starých Hutích.

První modlitebna v budově Obchodní akademie 1921 – 1922

Koncem roku 1921 se k evangelické církvi hlásilo celkem 407 členů.

25. září 1922 se Uherské Hradiště stalo filiálním sborem.

13. prosince 1924 se Hradiště stává samostatným sborem.

Koncem roku 1925 má sbor 709 členů.

V roce 1925 farář Jadrníček onemocněl otravou krve a své práce se ujímá až v roce 1926. Na pomoc mu proto přichází diakon Antonín Balabán.

11. července 1926 je otevřena nová modlitebna a byla vykonána též instalace bratra faráře Jadrníčka.

(další informace budou přibývat)