Příklon lidí k evangelické církvi na Moravském Slovácku začal poměrně pozdě. Ačkoli tu původně existovaly sbory Jednoty Bratrské, rekatolizace byla úspěšná a evangelíci se v regionu začínají scházet až na sklonku 19. století (Břeclav a Hustopeče).
V roce 1901 se otevírá kostel v Hodoníně a začíná se přemýšlet o dalším postupu evangelizační práce.
Teprve v únoru 1911 vykonal farář Josef Jadrníček ze Zádveřic biblickou hodinu v Mařaticích v bytě Josefa Kostlána, správce cihelny. První plány na stavbu modlitebny pak zhatila válka. Až v roce 1919 se vše znovu rozjíždí.
7. 3. 1920 je založena kazatelská stanice v Uherském Hradišti, stále ještě náležející k Zádveřickému sboru.
4. 7. 1920 v předvečer Husova výročí se v Hradišti poprvé vysluhovala svatá Večeře Páně.
25. 3. 1921 potvrzuje založení kazatelské stanice Okresní politická správa v Uherském Hradišti. Konají se přednášky, setkání, bohoslužby. Mnoho lidí přestupuje z církve římsko-katolické do církve Českobratrské evangelické.
Farář Jadrníček dostal v roce 1921 možnost přejít do sboru v Šonově, nakonec ale všechno dopadlo jinak. Superintendent Císař ho přeložil do Uherského Hradiště jako druhého zádveřického faráře.
7. dubna 1921 se Jadrníček stěhuje do Hradiště a bydlí zatím ve Všehrdově ulici.
Bohoslužby se konaly v Uherském Hradišti, Kyjově, Bzenci, Uherském Brodě, Napajedlích, Buchlovicích a Starých Hutích.
Koncem roku 1921 se k evangelické církvi hlásilo celkem 407 členů.
25. září 1922 se Uherské Hradiště stalo filiálním sborem.
13. prosince 1924 se Hradiště stává samostatným sborem.
Koncem roku 1925 má sbor 709 členů.
V roce 1925 farář Jadrníček onemocněl otravou krve a své práce se ujímá až v roce 1926. Na pomoc mu proto přichází diakon Antonín Balabán.
11. července 1926 je otevřena nová modlitebna a byla vykonána též instalace bratra faráře Jadrníčka.
(další informace budou přibývat)